|
|
General extenders in the sitcom "Friends" dialogue
Novotný, Tomáš ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Bakalářská práce zkoumá oblast vágního jazyka, konkrétně soubor jazykových prostředků označovaných jako ‚general extenders', tedy ‚vágní dovětky' (např. or something (like that), and stuff (like that)). Zatímco dřívější výzkum přisuzoval těmto výrazům především referenční funkce (implikace kategorií a výčtů) a předpokládal jejich výskyt na konci klauze nebo promluvy ('utterance final tags' (Aijmer 1985)), současné práce na toto téma zdůrazňují, že vágní dovětky slouží zejména k vyjádření interpersonálních funkcí v komunikaci (např. vyjádření postoje ve vztahu k předchozí promluvě, zdvořilostní strategie nebo signalizace různé míry jistoty). Kvůli probíhajícímu procesu gramatikalizace (fonologická redukce a dekategorizace) získávají vágní dovětky navíc nové diskurzní funkce a jejich pozice ve větě se stává volnější. Práce si klade za cíl prozkoumat chování vágních dovětků jak z hlediska syntaxe (větné typy a pozice ve větě), tak z hlediska jejich funkcí v komunikaci. Výzkumná část práce je proto rozdělena do dvou částí: kvantitativní a kvalitativní. Zatímco syntaktické chování může být objektivně kvantifikováno, analýza komunikativních funkcí každé pragmatické částice nutně podléhá určitému stupni subjektivity. Fakt, že účastníci komunikace sdílejí určité znalosti, může hrát klíčovou roli v analýze...
|
|
|
Řečová zdvořilost francouzských a českých žádostí
Paulů, Aneta ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáváním způsobů vyjadřování žádostí ve francouzštině a češtině a pokusí se seřadit je podle stupně zdvořilosti, přičemž vezme v úvahu sociopragmatický rámec žádosti v češtině i ve francouzštině. Kromě toho analyzuje syntaktickou realizaci žádosti v obou jazycích a rovněž prostředky morfologické, lexikální a stylistické, které mohou zvyšovat nebo snižovat míru zdvořilosti a účinek žádosti. Hlavní pozornost je věnována používání nepřímých forem žádostí v obou jazycích, s cílem identifikovat vyhovující překladový protějšek vyjadřující stejný stupeň zdvořilosti. Stěžejním materiálem pro kontrastivní analýzu jsou data z paralelního korpusu InterCorp. Výzkum je doplněn dotazníkovým šetřením, na jehož základě jsou ověřeny výsledky z korpusové analýzy.
|
|
|
General extenders in the sitcom "Friends" dialogue
Novotný, Tomáš ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Bakalářská práce zkoumá oblast vágního jazyka, konkrétně soubor jazykových prostředků označovaných jako ‚general extenders', tedy ‚vágní dovětky' (např. or something (like that), and stuff (like that)). Zatímco dřívější výzkum přisuzoval těmto výrazům především referenční funkce (implikace kategorií a výčtů) a předpokládal jejich výskyt na konci klauze nebo promluvy ('utterance final tags' (Aijmer 1985)), současné práce na toto téma zdůrazňují, že vágní dovětky slouží zejména k vyjádření interpersonálních funkcí v komunikaci (např. vyjádření postoje ve vztahu k předchozí promluvě, zdvořilostní strategie nebo signalizace různé míry jistoty). Kvůli probíhajícímu procesu gramatikalizace (fonologická redukce a dekategorizace) získávají vágní dovětky navíc nové diskurzní funkce a jejich pozice ve větě se stává volnější. Práce si klade za cíl prozkoumat chování vágních dovětků jak z hlediska syntaxe (větné typy a pozice ve větě), tak z hlediska jejich funkcí v komunikaci. Výzkumná část práce je proto rozdělena do dvou částí: kvantitativní a kvalitativní. Zatímco syntaktické chování může být objektivně kvantifikováno, analýza komunikativních funkcí každé pragmatické částice nutně podléhá určitému stupni subjektivity. Fakt, že účastníci komunikace sdílejí určité znalosti, může hrát klíčovou roli v analýze...
|
|
|
Aspects of Politeness in a Classroom of English as a Second Language
Šubertová, Aneta ; Pípalová, Renata (vedoucí práce) ; Matuchová, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zdvořilostí a její realizací v diskurzu školní třídy. Teoretická část popisuje nejvlivnější teorie zdvořilosti a také zjištění v oblasti výuky pragmatiky a jazykové zdvořilosti. Výzkum v této práci se zaměřuje na analýzu slovních realizací zdvořilosti v promluvách učitelů, které se objevily v nahrávkách čtyř lekcí anglického jazyka. Výzkum byl navrhnut tak, aby ověřil dvě hypotézy: (1) učitelé jsou v zásadě zdvořilí v hodinách angličtiny jako druhého jazyka a (2) zdvořilostní strategie českých lektorů se liší od zdvořilostních strategií lektorů, kteří jsou rodilí mluvčí. Analytická část převzala hledisko pozitivní a negativní tváře Brownové a Levinsona. Poslední část práce usiluje o shrnutí důsledků, která tato práce, její teoretická část a výzkum, má pro výuku angličtiny jako druhého jazyka.
|
host ::
RSS.